O obci

Z dávné historie obce

Z historických dokumentů víme, že král Přemysl Otakar II. dne 30. ledna 1262 předal Krašlovice a Vitice včetně polností, lesů a mlýnů klášteru benediktinek svatého Jiří, který kolem roku 970 byl založen na Pražském Hradě. Tato listina je prvním historickým dokumentem o existenci Krašlovic a Vitic.

S jistotou lze říci, že při řece Blanici, na úbočí vrchu zvaném Hrad sídlili lidé výrazně dříve. Je archeologicky doloženo, že na vrcholu Hradu, bylo opevněné hradiště již z doby bronzové a bylo využíváno jak Kelty, tak i Germány. Je tedy logické, že Slované při kolonizaci území kolem Blanice toto hradiště využívali jako útočiště před nebezpečím.

Klášteru svatého Jiří patřily Krašlovice a Vitice až do husitských válek. V roce 1437 předal vesnice i s jiným církevním zbožím král Zikmund Lucemburský známému válečníku Janu Smilovi z Křemže. Patřili mu obě obce, ale také Lidmovice, Loužná a dva mlýny na Blanici. V roce 1444 byl Jan Smila donucen vydat tento majetek Oldřichu z Rožmberka, jemuž patřil Bavorov a Helfenburk. V roce 1507 propůjčil král Vladislav Jagelonský Krašlovice, Vitice, některé další obce a mlýny Lévovi Malovcovi z Libějovic.

Od roku 1529 až do roku 1581 se vedl spor mezi klášterem sv. Jiří, který získal
od panovníka právo své dřívější vsi dědičně prodat, a dědici Léva Malovce, kteří toto právo kláštera nerespektovali. Neuposlechli ani nařízení Arciknížete Ferdinanda I. z roku 1548. Až císař Rudolf II. nařídil, aby zákup obcí Krašlovice a Vitice a další majetek byl zapsán do zemských desk pro Kryštofa ze Švamberka, který toto zboží od kláštera koupil již v roce 1530.

Syn Kryštofa ze Švamberka Jan Vilém prodal Krašlovice a Vitice v roce 1588 Mikuláši Radkovcovi z Milovic, který sídlil na Drahonicích a Skočicích.

Od roku 1614 patřily naše obce Janu Radkovcovi, který byl věrným stoupencem českých stavů a proto hned na počátku stavovského povstání v roce 1618 Skočice a celé panství Jana Rakovce vojensky obsadil císařský generál Baltazar Marradas, později toto panství spravoval císařský úředník Urban Mokrý.

Po porážce stavovského povstání byl majetek Jana Rakovce z rozhodnutí České královské komory v roce 1623 prodán císařskému hejtmanovi Jáchymu Chrtovi ze Rtína..

Od roku 1650 kupuje Skočické panství i s Krašlovicemi a Viticemi Jiří Vratislav z Milovic na Protivíně. A tak se skočické panství stává součástí protivínského panství. Po smrti Jiřího Vratislava zdědila celé panství jeho žena Veronika Vratislavová rozená Švihovská z Rýzmberka. Ta část tohoto panství odkázala svému synovcovi Jaroslavu Floriánovi Švihovskému z Rýzmberka. Protože byl nezletilý, zastupovala jej jeho matka Polyxéna Ludmila rozená ze Žďáru.

Tak od roku 1662 byl znovu vytvořen samostatný statek Skočice. I s obcemi Krašlovice a Vitice. Dne 25. 1. 1700 Jaroslav Švihovský prodává jím držené vsi a statky Ferdinandu Schwarzenberkovi. V kupní smlouvě je uvedeno, že se prodává skočický zámek s kaplí, pivovar, dva dvory a vsi Skočice, Lidmovice, Křtětice, Krašlovice a Vitice za 64 tisíc zlatých. Nejprve byl celý tento majetek připojen k panství Drahonice a když v roce 1711 Adam František Schwarzenberk kupuje panství protivínské, vytváří velkostatek Protivín.

Schwarzenberkové byli vrchností a ovlivňovali život poddaných v širokém okolí včetně obcí Krašlovice a Vitice až do roku 1850, kdy za vlády Františka Josefa I. byly zřízeny okresní, městské a obecní úřady a také okresní soudy.

***

Krašlovice a Vitice ve své historii mají stejný nebo podobný osud. V počátku byly v držení jednoho kláštera nebo stejného šlechtice. Později se spojovaly v jedno zastupitelstvo, v jeden národní výbor, aby se za čas zase rozdělily. K opětovnému spojení obou obcí došlo 30. listopadu 1999.

***

V roce 2012 vyšla o Krašlovicích a Viticích publikace mapující historii obcí i jednotlivých usedlostí. Publikace je k dispozici na Obecním úřadě v Krašlovicích.